LGBT senioři jsou neviditelnou menšinou. To prokázal výzkum Situace LGBT osob v zařízeních poskytujících péči o seniory, který publikovaly Naděžda Špatenková a Ivana Olecká. Nejenže o existenci teplých seniorů a seniorek neví majoritní populace, ale nevidí je ani LGBT komunita. Zajímavý je fakt, že ani samotní LGBT senioři nemají o zviditelnění zájem.
Přitom LGBT senioři nejsou jiní než ti heterosexuální. Během svého života však byli vystaveni specifickým zkušenostem, které následně ovlivnily i jejich podmínky ve stáří. LGBT senioři častěji uvádějí pocit zhoršeného zdraví, vyšší míru pocitu osamělosti, častěji odkládají návštěvu lékaře, méně často využívají služby pro seniory (volnočasová centra, donášku jídla atd.). Navíc chybějící právní úpravy (nemožnost pobírání vdovského důchodu v rámci registrovaného partnerství) a ekonomické znevýhodnění (lesbické páry mají dvakrát větší riziko chudoby ve stáří kvůli genderové nerovnosti) jim znesnadňují možnost poklidného života. LGBT senioři se nemohou spoléhat na svou rodinu, jelikož žádnou nemají (nezaložili ji), založili, ale ztratili ji (po coming outu se jejich vztahy zhoršily), anebo jsou sami, protože o partnera přišli.
Česká společnost si myslí, že LGBT senioři neexistují, lidi ani nenapadlo, že jsou mezi námi. Ve spojení s LGBT komunitou si představují spíše mladé lidi. Přitom je logické, že populace stárne, tudíž stárnou i gayové a lesby. Negativní historický kontext situace LGBT osob v České republice (trestní stíhání LGBT osob, jejich nucená léčba, diskriminace v zaměstnání apod.) vedl ke skrývání orientace LGBT osobami. To vedlo k jejich „zneviditelnění“ ve společnosti, jakoby snad ani neexistovali. „Byli jsme prostě vychováváni jinak. V naší generaci se o tom nemluví. My staří neběháme v průvodu a nemáváme transparenty. My se pořád klepeme, aby se to nedej bože někdo dozvěděl,“ říká jedna z LGBT seniorek.
Poskytovatelé péče mají jen minimální nebo žádné zkušenosti s LGBT seniory. Dokonce zazněl názor jedné z pečovatelek, že by „LGBT senioři neměli obtěžovat, otravovat a ohrožovat ostatní seniory nebo nás“. Mnoho sociálních pracovníků ani neví, že v domovech, ve kterých působí, nějaké LGBT seniory mají. Naštěstí téměř všichni starší gayové a lesby potvrzují relativně dobré zkušenosti s péčí ve zdravotnických a sociálních službách. To už se nedá říct o transgender osobách, ty zažily šikanu. Nicméně na povrch vyplynula myšlenka, že v budoucnu by v České republice mohl vzniknout „teplý“ domov pro seniory, dnešní mladí spolu budou chtít v důchodovém věku bydlet.
V Česku je potřeba otevřít diskuzi o LGBT seniorech široké veřejnosti, vychovat LGBT friendly pečující profesionály, vyřešit postoj ostatních klientů domovů, zároveň však zařídit edukaci samotných seniorů v přípravě na stáří, v oblasti finanční a počítačové gramotnosti, v budování mezilidských vztahů. Podle jejich vlastních slov seniorům chybí komunikace se „svými lidmi“ (lidmi z LGBT komunity), touží po „troše teplého přátelského slova.“
Jakub Pavlovský, článek vyšel na vestibulblog.wordpress.com