Na coming out by nikdo neměl být sám. Jak prožívaly coming out české queer osobnosti?
Na coming out by nikdo neměl být sám. Jak prožívaly coming out české queer osobnosti?
Coming out je největší téma pro LGBT+ lidi, zejména pro ty mladé. Jeho průběh ovlivňuje řada faktorů.
Osobnostní nastavení, informovanost v tématu, naše okolí – rodina, škola, kamarádstvo, společnost. A také strach z reakcí okolí: Je to normální?Přijme mě okolí?Budu žít spokojeně? Jeden coming out tak může být úplně v pohodě s podporou okolí a druhý může doprovázet nepřijetí nebo dokonce šikana. Coming out je tématem i letošní vánoční kampaně na podporu poradny.
Pozitivní vliv na přijetí LGBT+ lidí a zvyšování povědomí o rozmanitosti genderových identit a orientací mají i veřejné coming outy známých osobností. Když mluví o svém příběhu, o tom, jaké to pro ně bylo, kdo nebo co jim pomohlo. Řada lidí by mohla namítnout, že „to patří do soukromí”. Jenomže lidé jsou různí, svět je pestrý a je důležité o jeho rozmanitosti mluvit. Diverzita se pak stává přirozenou součástí světa. A barevný svět je vždycky lepší, než ten černobílý.
Otevřené coming outy známých lidí mohou být velmi inspirativní a podporující právě pro lidi, kteří svým coming outem ještě neprošli nebo se k němu chystají. To, že někdo otevřeně sdílí svoji cestu k sebepřijetí se všemi jejími strastmi, bolestmi, ale i radostmi a pocity naplnění a štěstí z toho být sám*a sebou, dodává lidem odvahu také být sami sebou. Oslovily*i jsme několik queer osobností, aby s námi svůj příběh sdílely.
Eliška Podzimková
Animátorka, ilustrátorka a fotografka
„Coming out je pro každého velmi intenzivní a důležitý moment. Teda alespoň v hlavě… To, jak velký ten moment pak skutečně je, je právě ten strašák. Pro mě to byl naprosto zlomový moment v životě. V té době jsem bydlela v New Yorku a díky prostředí a lidem kolem sebe jsem začala otázku své orientace vnímat naprosto opačně než doposud. V New Yorku jsem byla nový člověk! Nikoho jsem nezajímala, nikdo neřešil, jestli jdu na rande s tím či oním. S tímto mindsetem jsem se vydala na léto domů a říkala jsem si v letadle: ‚Hej, tak když to jde v New Yorku, musí to přece jít i doma!’ To mi dodalo kuráž a už tehdy jsem byla rozhodnutá, že to řeknu všem nejbližším. Z kamarádů jsem strach neměla, beztak to všichni věděli.
Během toho léta jsem se seznámila se svou partnerkou Julií, se kterou jsem dodnes, už 9 let. Okamžitě jsme se do sebe zamilovaly a věděly jsme, že to nebude jen letní románek. Takže nebylo na co čekat a byl čas představit Julii mé rodině. Jasně, že jsem měla obří knedlík v krku! Byla jsem přesvědčená, že všechno bude v pohodě a moje rodina Julii přijme a bude ji milovat, ale vzadu v hlavě furt byla ta obava, že ne. Možnost, že by měl někdo z mé široké rodiny problém s tím, že mám holku, tu přece pořád byla. Ten strach je hrozně silný, člověk si v hlavě neustále vytváří ty nejhorší možné scénáře a utápí se ve své představivosti. Nakonec to byl happy end. A stejně to všichni tušili… Příští rok budeme mít svatbu a nebude chybět nikdo z našeho nejbližšího okolí. A toho si nesmírně vážím. Nedokážu si představit, že by to dopadlo jinak. Proto pro všechny, kdo s tím bojujete, držte se, buďte silní, zkuste komunikovat a říct si o pomoc!”
Karolína Kachyňová
Social Media Specialistka
O tom, že jsem na holky, vím od šestnácti. Můj coming out následoval až v osmnácti. Odjela jsem kvůli tomu studovat do Anglie do Brightonu, o kterém se říká, že je to Gay Capital of Europe, což jsem si řekla, že tam se mi asi bude dařit dobře. Rozhodla jsem se, že si tam dám challenge a budu autenticky sama sebou, budu otevřeně out. Cítila jsem se díky tomu skvěle, tak jsem začala i coming out v Česku. Během toho, co jsem studovala ve třeťáku v Anglii, jsem dojížděla dělat zkoušky do Česka. A ten čas jsem využila k tomu, abych se pokaždé před někým vyoutovala. První byla moje nejlepší kamarádka Zuzka a potom moje maminka. Obě dvě zareagovaly úplně skvěle. To hlavní, co mě překvapilo, že to vůbec netušily, protože mně přišlo, že jsem byla takzvaně ‚jasná’. Moje kamarádka na mě neustále dělala lesbické vtípky, čili se mi zpětně hrozně omlouvala, že si to neuvědomovala, ale já jsem si díky tomu právě myslela, že to teda tuší, když tyhle vtípky dělá. Maminka to přijala hned, jenom jí bylo líto, že jsem to před ní třeba dva roky ne úplně tajila, ale spíš neřekla. A měla proto pocit, že si s sebou nesu nějaké těžké tajemství. Mně to ale v té době tak nepřišlo, ani jsem s nikým nechodila, tak jsem neměla potřebu to sdílet. Maminka okamžitě zavolala svým jediným gay kamarádům a ptala se jich a konzultovala to s nimi. Můj coming out proběhl krásně. Mám velký štěstí na kamarády a rodinu, žádná negativní reakce nepřišla. Setkala jsem se jenom jednou dvakrát s člověkem, který se mě pokoušel kvůli tomu šikanovat, ale já jsem se nenechala. Moje myšlenka k tomu je se obklopovat super lidma a dá si coming out v momentě, kdy cítíte, že je to bezpečné a že se vám nic nemůže stát – což vnímám jako hodně důležité, ne každý má takové štěstí, jako já.”
Lukáš Lukefry Fritscher
Youtuber a moderátor
„Cesta k sebepřijetí není snadná, mně osobně v ní nejvíce pomohli kamarádi. Říct to úplně poprvé nahlas je asi nejtěžší ze všeho, při každém dalším coming outu už pak totiž naštěstí máte někoho, o koho se můžete opřít a kdo vám může dodávat sílu a odvahu.”
Šimon Holý
Filmový režisér a skladatel
„Coming out mi trval skoro deset let. Velmi postupně jsem zjišťoval kým jsem, s kým se cítím dobře, koho a jak miluji. A až po těchto objevech jsem to začal říkat víc nejbližším i těm,co mě neznají skoro vůbec. Je pro mě pokaždé zajímavé slýchat příběhy cizích coming outů, protože se od sebe pokaždé liší, a přitom sdílí jednu zásadní shodu – jde o odvahu být sám*a sebou ve světě, kde to mnohdy není bezpečné. V bezpečí jsem se většinou necítil ani já, a proto si přeji snazší budoucnost pro další generace.”
Karel Vladyka
Umělec a moderátor
„Coming out na střední jsem nejdřív prožíval těžce a úzkostlivě, ve strachu z reakcí okolí. Během dospívání jsem neměl moc queer vzorů – v médiích, kultuře, ani okolo sebe – takže jsem se cítil dost sám a neuměl jsem si představit šťastnou budoucnost. Předstíral jsem dokonce, že jsem hiphoper, aby si lidi mysleli, že jsem heterák, což je zpětně docela camp. Když jsem se pomalu odhodlal začít říkat, že jsem na kluky, a potom se taky začal vesele převlékat a experimentovat s genderovou expresí, spadnul mi kámen ze srdce. Pár kamarádů jsem sice ztratil, ale taky našel mnohem lepší lidičky a hot pracovní příležitosti, které se mi naskytly jen díky otevřenosti a dragu. Doufám, že dnešní dospívající se cítí v sebevyjadřování svobodněji. Nikomu nic nedlužíte, ani to nějak nálepkovat svůj gender nebo sexualitu. Ale je potom jednodušší najít svoji komunitu lidí, která vám rozumí a oslavuje vás. A pokud vám taková komunita chybí, přijďte se seznámit a inspirovat třeba na drag show!”
Daniela Špinar
Divadelní režisérka
„Prasklo moje ego! Zeď se rozpadla na milion kousků a já se nechávám unášet nekontrolovatelným proudem pocitů a nových poznání. Hledám sebe sama, hledám svoji identitu. Nezbývá, než se tomu plně oddat a věřit, že jsem na správný cestě. Snad budu i lepší člověk. Bylo načase. Nikdy není pozdě!”
Viktor Zavadil
Herec
„Já bych vlastně chtěl, aby byl někdo, kdo mému třinácti letému já řekne, že to bude dobrý. Že ta coming outová cesta sice určitě nebude taková, jako si představuje, že určitě nebude jednoduchá. Naopak, že bude zahrnovat jedno z nejhorších období jeho dosavadního života, ale ať se nebojí, že v průběhu najde něco, k čemu se bude vztahovat už asi na furt. Nekonečná touha žít v pravdě, mít čistě a jasně nastavený vztahy s okolím a hlavně s lidmi, na kterých mu bude zaležet. Jistý vnitřní klid a sílu, kterou mu už nikdo nikdy nevezme. A nad to spoustu krásnejch vztahů a okamžiků, který by bez toho nebyly.”
Co může udělat každý*á z nás?
Jedna věc coming outy spojuje: na coming out by nikdo neměl být sám. Podpora, opora, pochopení a přijetí, to je to nejdůležitější, co může každý*á z nás člověku, který coming outem prochází, nabídnout. Ne každý*á má ale takové štěstí na podporující komunitu, rodinu, školu nebo pracovní kolektiv. A mnoho lidí se potřebuje jen ujistit, probrat to s někým, kdo tím také prošel, zjistit, jak to mají ostatní. Od toho tu je naše poradna, kde mentorstvo už deset let provází lidi coming outem a řeší s nimi otázky jejich genderové identity, orientace a další témata. Za dobu existence poradny jsme pomohly*i více než 7000 lidí, kteří se na poradnu obrátili.
Díky vaší finanční podpoře se LGBT+ lidem dostává podpory, porozumění a pomoci. Díky vám už nikdo nebude na coming out sám. Když navíc dar pošlete během prosince 2024, generální partner poradny ČSOB ho zdvojnásobí. Za každých vašich 500 Kč přidá ČSOB také 500 Kč (a to až do celkové výše 600 000 Kč).
Děkujeme, že poradnu finančně podporujete a pomáháte tak mladým lidem být sami sebou.
Osobnostní nastavení, informovanost v tématu, naše okolí – rodina, škola, kamarádstvo, společnost. A také strach z reakcí okolí: Je to normální?Přijme mě okolí?Budu žít spokojeně? Jeden coming out tak může být úplně v pohodě s podporou okolí a druhý může doprovázet nepřijetí nebo dokonce šikana. Coming out je tématem i letošní vánoční kampaně na podporu poradny.
Pozitivní vliv na přijetí LGBT+ lidí a zvyšování povědomí o rozmanitosti genderových identit a orientací mají i veřejné coming outy známých osobností. Když mluví o svém příběhu, o tom, jaké to pro ně bylo, kdo nebo co jim pomohlo. Řada lidí by mohla namítnout, že „to patří do soukromí”. Jenomže lidé jsou různí, svět je pestrý a je důležité o jeho rozmanitosti mluvit. Diverzita se pak stává přirozenou součástí světa. A barevný svět je vždycky lepší, než ten černobílý.
Otevřené coming outy známých lidí mohou být velmi inspirativní a podporující právě pro lidi, kteří svým coming outem ještě neprošli nebo se k němu chystají. To, že někdo otevřeně sdílí svoji cestu k sebepřijetí se všemi jejími strastmi, bolestmi, ale i radostmi a pocity naplnění a štěstí z toho být sám*a sebou, dodává lidem odvahu také být sami sebou. Oslovily*i jsme několik queer osobností, aby s námi svůj příběh sdílely.
Eliška Podzimková
Animátorka, ilustrátorka a fotografka
„Coming out je pro každého velmi intenzivní a důležitý moment. Teda alespoň v hlavě… To, jak velký ten moment pak skutečně je, je právě ten strašák. Pro mě to byl naprosto zlomový moment v životě. V té době jsem bydlela v New Yorku a díky prostředí a lidem kolem sebe jsem začala otázku své orientace vnímat naprosto opačně než doposud. V New Yorku jsem byla nový člověk! Nikoho jsem nezajímala, nikdo neřešil, jestli jdu na rande s tím či oním. S tímto mindsetem jsem se vydala na léto domů a říkala jsem si v letadle: ‚Hej, tak když to jde v New Yorku, musí to přece jít i doma!’ To mi dodalo kuráž a už tehdy jsem byla rozhodnutá, že to řeknu všem nejbližším. Z kamarádů jsem strach neměla, beztak to všichni věděli.
Během toho léta jsem se seznámila se svou partnerkou Julií, se kterou jsem dodnes, už 9 let. Okamžitě jsme se do sebe zamilovaly a věděly jsme, že to nebude jen letní románek. Takže nebylo na co čekat a byl čas představit Julii mé rodině. Jasně, že jsem měla obří knedlík v krku! Byla jsem přesvědčená, že všechno bude v pohodě a moje rodina Julii přijme a bude ji milovat, ale vzadu v hlavě furt byla ta obava, že ne. Možnost, že by měl někdo z mé široké rodiny problém s tím, že mám holku, tu přece pořád byla. Ten strach je hrozně silný, člověk si v hlavě neustále vytváří ty nejhorší možné scénáře a utápí se ve své představivosti. Nakonec to byl happy end. A stejně to všichni tušili… Příští rok budeme mít svatbu a nebude chybět nikdo z našeho nejbližšího okolí. A toho si nesmírně vážím. Nedokážu si představit, že by to dopadlo jinak. Proto pro všechny, kdo s tím bojujete, držte se, buďte silní, zkuste komunikovat a říct si o pomoc!”
Karolína Kachyňová
Social Media Specialistka
O tom, že jsem na holky, vím od šestnácti. Můj coming out následoval až v osmnácti. Odjela jsem kvůli tomu studovat do Anglie do Brightonu, o kterém se říká, že je to Gay Capital of Europe, což jsem si řekla, že tam se mi asi bude dařit dobře. Rozhodla jsem se, že si tam dám challenge a budu autenticky sama sebou, budu otevřeně out. Cítila jsem se díky tomu skvěle, tak jsem začala i coming out v Česku. Během toho, co jsem studovala ve třeťáku v Anglii, jsem dojížděla dělat zkoušky do Česka. A ten čas jsem využila k tomu, abych se pokaždé před někým vyoutovala. První byla moje nejlepší kamarádka Zuzka a potom moje maminka. Obě dvě zareagovaly úplně skvěle. To hlavní, co mě překvapilo, že to vůbec netušily, protože mně přišlo, že jsem byla takzvaně ‚jasná’. Moje kamarádka na mě neustále dělala lesbické vtípky, čili se mi zpětně hrozně omlouvala, že si to neuvědomovala, ale já jsem si díky tomu právě myslela, že to teda tuší, když tyhle vtípky dělá. Maminka to přijala hned, jenom jí bylo líto, že jsem to před ní třeba dva roky ne úplně tajila, ale spíš neřekla. A měla proto pocit, že si s sebou nesu nějaké těžké tajemství. Mně to ale v té době tak nepřišlo, ani jsem s nikým nechodila, tak jsem neměla potřebu to sdílet. Maminka okamžitě zavolala svým jediným gay kamarádům a ptala se jich a konzultovala to s nimi. Můj coming out proběhl krásně. Mám velký štěstí na kamarády a rodinu, žádná negativní reakce nepřišla. Setkala jsem se jenom jednou dvakrát s člověkem, který se mě pokoušel kvůli tomu šikanovat, ale já jsem se nenechala. Moje myšlenka k tomu je se obklopovat super lidma a dá si coming out v momentě, kdy cítíte, že je to bezpečné a že se vám nic nemůže stát – což vnímám jako hodně důležité, ne každý má takové štěstí, jako já.”
Lukáš Lukefry Fritscher
Youtuber a moderátor
„Cesta k sebepřijetí není snadná, mně osobně v ní nejvíce pomohli kamarádi. Říct to úplně poprvé nahlas je asi nejtěžší ze všeho, při každém dalším coming outu už pak totiž naštěstí máte někoho, o koho se můžete opřít a kdo vám může dodávat sílu a odvahu.”
Šimon Holý
Filmový režisér a skladatel
„Coming out mi trval skoro deset let. Velmi postupně jsem zjišťoval kým jsem, s kým se cítím dobře, koho a jak miluji. A až po těchto objevech jsem to začal říkat víc nejbližším i těm,co mě neznají skoro vůbec. Je pro mě pokaždé zajímavé slýchat příběhy cizích coming outů, protože se od sebe pokaždé liší, a přitom sdílí jednu zásadní shodu – jde o odvahu být sám*a sebou ve světě, kde to mnohdy není bezpečné. V bezpečí jsem se většinou necítil ani já, a proto si přeji snazší budoucnost pro další generace.”
Karel Vladyka
Umělec a moderátor
„Coming out na střední jsem nejdřív prožíval těžce a úzkostlivě, ve strachu z reakcí okolí. Během dospívání jsem neměl moc queer vzorů – v médiích, kultuře, ani okolo sebe – takže jsem se cítil dost sám a neuměl jsem si představit šťastnou budoucnost. Předstíral jsem dokonce, že jsem hiphoper, aby si lidi mysleli, že jsem heterák, což je zpětně docela camp. Když jsem se pomalu odhodlal začít říkat, že jsem na kluky, a potom se taky začal vesele převlékat a experimentovat s genderovou expresí, spadnul mi kámen ze srdce. Pár kamarádů jsem sice ztratil, ale taky našel mnohem lepší lidičky a hot pracovní příležitosti, které se mi naskytly jen díky otevřenosti a dragu. Doufám, že dnešní dospívající se cítí v sebevyjadřování svobodněji. Nikomu nic nedlužíte, ani to nějak nálepkovat svůj gender nebo sexualitu. Ale je potom jednodušší najít svoji komunitu lidí, která vám rozumí a oslavuje vás. A pokud vám taková komunita chybí, přijďte se seznámit a inspirovat třeba na drag show!”
Daniela Špinar
Divadelní režisérka
„Prasklo moje ego! Zeď se rozpadla na milion kousků a já se nechávám unášet nekontrolovatelným proudem pocitů a nových poznání. Hledám sebe sama, hledám svoji identitu. Nezbývá, než se tomu plně oddat a věřit, že jsem na správný cestě. Snad budu i lepší člověk. Bylo načase. Nikdy není pozdě!”
Viktor Zavadil
Herec
„Já bych vlastně chtěl, aby byl někdo, kdo mému třinácti letému já řekne, že to bude dobrý. Že ta coming outová cesta sice určitě nebude taková, jako si představuje, že určitě nebude jednoduchá. Naopak, že bude zahrnovat jedno z nejhorších období jeho dosavadního života, ale ať se nebojí, že v průběhu najde něco, k čemu se bude vztahovat už asi na furt. Nekonečná touha žít v pravdě, mít čistě a jasně nastavený vztahy s okolím a hlavně s lidmi, na kterých mu bude zaležet. Jistý vnitřní klid a sílu, kterou mu už nikdo nikdy nevezme. A nad to spoustu krásnejch vztahů a okamžiků, který by bez toho nebyly.”
Co může udělat každý*á z nás?
Jedna věc coming outy spojuje: na coming out by nikdo neměl být sám. Podpora, opora, pochopení a přijetí, to je to nejdůležitější, co může každý*á z nás člověku, který coming outem prochází, nabídnout. Ne každý*á má ale takové štěstí na podporující komunitu, rodinu, školu nebo pracovní kolektiv. A mnoho lidí se potřebuje jen ujistit, probrat to s někým, kdo tím také prošel, zjistit, jak to mají ostatní. Od toho tu je naše poradna, kde mentorstvo už deset let provází lidi coming outem a řeší s nimi otázky jejich genderové identity, orientace a další témata. Za dobu existence poradny jsme pomohly*i více než 7000 lidí, kteří se na poradnu obrátili.
Díky vaší finanční podpoře se LGBT+ lidem dostává podpory, porozumění a pomoci. Díky vám už nikdo nebude na coming out sám. Když navíc dar pošlete během prosince 2024, generální partner poradny ČSOB ho zdvojnásobí. Za každých vašich 500 Kč přidá ČSOB také 500 Kč (a to až do celkové výše 600 000 Kč).
Děkujeme, že poradnu finančně podporujete a pomáháte tak mladým lidem být sami sebou.
