Začaly spolu trávit čas. Zpočátku si jen rozuměly a bavilo je být spolu. Pouto a prožitky však byly tak silné, že se zrodilo něco většího. Něco co přesahovalo hranice přátelství. Marcela se poprvé v životě bezhlavě a naplno zamilovala. Poprvé se cítila být ženou, krásná a kompletní.
Díky tomuto vztahu se Marcela naučila nejen milovat, ale také stát si před okolím za svým partnerstvím se ženou. „Přišla jsem o jednoho dlouholetého kamaráda, který moji orientaci nepřijal. Ostatní byli báječní. Převládal u nich názor, že důležité je mé štěstí a ne to, s kým ho prožívám“.
Marcelin první vztah trval dva roky a na jeho konec nevzpomíná ráda. „Rozchod byl bolestivý a dlouho jsem se z něj nemohla vzpamatovat,“ říká. Také proto její další vztahy trvaly maximálně měsíce a pak ustaly úplně. Marcela se zaměřila na jinou sféru svého života a to na kondici nejen fyzickou, ale i duševní. Neváhala navštívit psychologa, ale nebránila se ani různým alternativním směrům. Na meditace a pozitivní přístup k životu nedá dopustit dodnes.
„I přesto že toto období pro mne bylo velmi přínosné a zajímavé, tak jsem stále více pociťovala samotu a všechnu nově nabytou energii jsem chtěla s někým sdílet.“ říká přesvědčivě.
Na internetu si rozklikla seznamku, následoval rok hledání a dvě neúspěšné schůzky se dvěma dívkami. Pak ale přišlo pověstné třetí rande. „Neslibovala jsem si od něj vůbec nic a jak už to tak bývá, o to větší byla moje radost, když mi do života vstoupila velká láska a spokojenost,“ říká Marcela s úsměvem.
Schůzka se překulila do vztahu, který trvá už necelé tři roky. Marcela se se svou přítelkyní zasnoubila a plánují rodinu. Ničeho, co v minulosti prožila, nelituje a čas by vrátit nechtěla. Nadšeně a odhodlaně proto všem vzkazuje: „Nic se nemá vzdávat, ani kdyby situace vypadala úplně beznadějně! Nikdy nevíte, co vás čeká na třetím rande, natož zítra…“